Červnové kaprobraní

Share Button

Stejně jako v předchozích letech v tomto termínu vyjíždím se svou rodinou poprvé na delší výpravu. Syn se už velice těšil , jak roste začíná moje časté odjezdy jen s týmem, nebo pracovně hůře snášet a tak už týden před odjezdem pomalu balil hračky do tašek a vyprávěl všude možně, že jede na ryby. S plyšákem pod paží stál 3 .6 ráno u až k prasknutí naloženému autu a volal jedeme, jedeme. Počasí bylo velice teplé, dle informací ryba vytřená , hladina pokrytá topolem a vrbou stejně jako každý rok v tuto dobu , rutinní harcování s milionem vybavení loďmo na mnou vybrané místo, protože vozem nemožno zajet k místu lovu , vyčarovalo na čele mé drahé polovičky pár vrásek, ale vše bylo rychle zapomenuto , vše na místě postaveno, připraveno a týdenní pohodová rybářská dovolená začíná.

 

Lovil jsem v hloubce 8 metrů, kde jsem ve vzdálenosti přibližně 130 metrů od břehu našel drobnou hranu okolo 6,5 metrů poměrně dlouhou a tak jsem na ní umístil jednu bojku a začal, jak je mým zvykem, masivně krmit. Pro jeden prut jsem zvolil boilie Halloween ve velikosti 24 mm a druhý jsem se rozhodl umístit kousek dále od bojky a začal chytat na plovoucí boilie zhruba v polovině vodního sloupce.

 

Chytání na plovku, tedy zig rig se v posledních letech stává na větších vodách dosti efektivním a oblíbeným , střídal jsem dva druhy montáží, respektive nástrah, začal jsem 20 mm žlutá neon popka s ochucenou esencí a powderem banán nebo Halooween a v záloze jsem měl připravenou žlutou 16 mm s 10mm růžovou. Z praxe to tak dělám, protože se to méně okouká, když jsem chytal jen na jeden druh popíků za 2 až 3 dny záběrů bylo méně, vždy zabrala změna, podle mě se to prostě okoukalo a ryby to tolik nebavilo.

     

První záběr přišel jak jinak než na zig rig a už s mladým vybaveným záchranou vestou vyrážíme pro rybu na volnou vodu, abychom jí nemuseli zdolávat přes pobřežní hrany kde je relativně prudký zlom a stoupání do mělčiny, kde se často při zdolávání ryba osvobodí. Bylo poměrně složité synovi vysvětlit že mrskajícího kapra u lodi budu podebírat já a né on, že si nebude hrát s motorem, že řídím já a že prostě bude sedět a koukat a držet se na sedačce uprostřed lodi. No nějak jsme to zvládali i když s každým záběrem mě přibývali šedé vlasy, no přece tu mladou krev nebudu odrazovat , tak jsem to tak nějak vše zvládal, i když tedy, když se během výpravy spálili o mé nástrahy i větší ryby, byl jsem velice rád že jsem v lodi sám a nemusím hlídat ještě toho malého špunta.

 

 

Kapři celkem spolupracovali a opravdu jsme se všichni bavili dominoval zig rig ale shledávám na tomto způsobu lovu, jeden nedostatek a to ten že nejsem schopen rybu selektovat, normálně když mě zlobí drobná ryba, šoupnu tam 2 x 24 mm a nazdar, ale to tady nejde a když jsem zhruba 3 den měl místo opravdu rozkrmené a záběrů přibilo, bylo to poměrně náročné. Ten den docela foukalo a zdolávání bylo náročné, navíc zajímavá historka pro pobavení. V odpoledních hodinách přišel záběr na 2 kuličky halloweenu a hned po přiseknutí mě bylo jasné, že se jedná o rybu, která mě zajímá, za breku mého mladého jsem odrazil člun od břehu a vyjel sám, ryba mě táhla na střed pískovny na největší hloubku a nedala mě metr, motorem na plno jsem upaloval za ní abych se dostal co nejdříve k ní a do kontaktu.

 

Začal jsem pomalu odlepovat rybu ode dna, ale moc to nešlo,vítr nás unášel dál a dál od břehu, protože historek ze zdolávání už jste četli myslím hodně , přicházím rovnou k věci kvůli, které vám to píši. Představte si situaci , po dlouhém boji kdy víte že se jedná o slušnou rybu, několikrát jste ji při zdolávání viděli , najednou ryba leží na hladině , vyřízená stejně jako vy, jen tak odevzdaně si tam leží, .. jenže fouká silný vítr, který vám pod zadkem odnáší loď tak rychle, že na rybu nedosáhnete podběrákem. Myslel jsem, že se zblázním .. vůbec jsem nevěděl co dělat, podběrák na klíně … ryba se vyhoupla u lodi a než jsem po ní sáhl, vítr mě odnesl z dosahu, byl jsem vynervovanej jak blázen, celé se to opakovalo asi 3 krát za sebou .. už jsem byl zoufalí snažil jsem se loď natáčet, pomáhat si motorem, ale ne a ne a ne podběrák, prut, motor, vítr a jen 2 ruce. Už ani nevím jak ale nakonec se vše podařilo.

 

Teď na to vzpomínám s úsměvem, ale připadal jsem si a určitě jsem na té lodi vypadal jak debil a to doslova, když jsem tam šermoval s tím podběrákem a ryba pořád mimo dosah. Takže rada zní. Pokud zdoláváte rybu při velkém větru snažte se loď řídit během zdolávání tak aby ryba byla pod vámi myšleno po větru, a nebo si sebou vezměte parťáka co bude řídit loď zatím co vy se budete plně věnovat zdolávání.

 

Za týden rybaření který se velice vydařil jsem zdolal mnoho krásných ryb které se vtiskli do paměti mě i mé rodině . Nejúčinnější byl zig rig a neustálé krmení v menších dávkách, ale pořád, každou chvilku tam lopatka letěla, dost fungovalo po ránu na klidně vodě , rozmíchat několik kilo krmítkové směsi z vodou ne jako do krmítka, ale takovou polívku nebo kaši a ráno to vylít na místo lovu ,,, vzhledem k hloubce se utvořil obrovský mrak než kousky dopadly na dno který většinou posbírali perlíni a plotice, ale efekt byl v tom že to udělalo rozruch a to je další odlišnost mezi normálním lovem a lovem na zig rig .. Ryba je zvědavá a přijede se kouknout co se děje.. Zatím co při lovu na dně cílíme li ho na opravdu velkou rybu , krmíme málo pár velkých kousků intenzivně ochucené nebo naopak vymočené návnady a nástrahy a snažíme se přilákat samotáře velkých rozměrů mnohdy i dále od krmného místa nebo na opravdu zajímavém místě s menší dávkou krmení. U zigu to mám úplně obráceně , čím větší v uvozovkách bordel udělám tím víc chytám ..

 

Největší kapři atakovali velice těsně hranici 20kg přes tuto hranici jsme se nedostali ale i tak luxusní rybářská rodinná akce z které všichni jeli domů spokojení i když unavení.
S pozdravem Marek a Sebastián Tichý