Jarní vycházky

Share Button

Lovu zdar všem příznivcům kaprařiny. Letošní sezóna pomalu a jistě hlásí konec jara a já bohužel nemám zatím v letošním roce to štěstí, abych se podíval na zoubek těm větším exemplářům, kteří se ukrývají v tajemných zákoutí řeky Labe u nás na severu Čech. Jak všichni víte, zima u nás v letošním roce byla na zdejší poměry více než chladná a zejména dlouhá. Sníh byl na horách ještě koncem měsíce dubna, což se samozřejmě negativně odrazilo jak jinak než v průtoku řeky, kdy nám právě značně zvýšený průtok (300-500 m3/s) na řece lov kaprů v počátcích jarních měsíců značně omezil, i když počasí bylo jarních teplot, které právě melo za příčinu dlouhodobější periodu tání sněhu.

 

I když byly chvíle, kdy jsem se i přes tyto negativa chtěl podívat aspoň na pár hodin k vodě, studium VŠ a dlouhodobé zdravotní potíže v kombinaci s časově náročnější prací mi ani krátkodobou vycházku bohužel neumožnily.  Průtok řeky se ustálil až začátkem měsíce května a i když mi začalo zkouškové období, sedět doma, učit se, když má člověk v podvědomí jen to, jak krásně musí být teď u vody a čekat na ten okamžik záběru, by byl nesmysl, který mi nedovolil být doma a k vodě už jsem konečně koncem května vyrazil, i když to bylo jen na pár hodin či do druhého dne.

     

První vycházku jsem směřoval na místo, kde jsem v loňské sezoně v jarních měsících bodoval hned při prvních náhozech, avšak letos se situace neopakovala, i když na obranu místa musím říct, že jsem toto místo navštívil jen dvakrát, a to jest i z protějšího břehu. Ryby zde byly, z informací od přátel kaprařů lovících ve stejném úseku byly na jejich úlovky vice než pozitivní a je více než jasné, ze kapři mají tento úsek řeky na jaře velmi rádi, kde své jarní působení zakončují sexuálními radovánky.

S volným časem jsem musel maximálně hospodařit a tak jsem po neúspěšných prvních dvou vycházkách najel na místo, které sice není na jarní lov ideální, ale nějací plnokrevníci se v tu dobu v okolí už chytli a tak jsem zde na pár hodin zkusil své štěstí, bohužel ani do třetice jsem o rybu nezavadil. Pár dní uplynulo a já vyrazil na místo, kde jsem při první vycházce od dob co kaprařím, vždy udělal rybu. Místo jsem si den předem radši předkrmil ( 1kg Maisky a 10 kg vařenékukuřice), abych tak předešel případnému prvnímu neúspěchu na tomto fleku. K vodě jsem přijel ráno a večer zase zpět domů. Bilance se po mé letošní první návštěvě nezměnila, po 5 minutách lovu jsem měl padák, který se pomalu, ale jistě transformoval do zběsile jízdy. Na konci byl můj první letošní šupík o rovné váze 10 kg, kterému zachutnala jedna 20 mm boilie Mais. Doufal jsem, že tímto jsem si svou zahajovací smůlu prolomil. 

Uplynulo 14 dní a já jsem se v půlce června na ono místo vrátil zpět, ovšem s úmyslem ulovit zde jednoho z místních torpéd, kdy jsem se o jejich výskytu v této lokalitě přesvědčil v sezóně 2015. Jak je známo, rusáky je zejména zapotřebí dostat do krmného místa a tak celodenní vaření 60 kg kukuřice bylo jedním z nezbytných atributů celé výpravy. Pro úplné vymazlení této návnady jsem kukuřici po do vaření zalil 1 litrem boosteru s příchutí sladká kukuřice a byl jsem sám překvapen, jak skvěle vonící aroma zanechala tato tekutá složka v každém zrnku kukuřice. Samozřejmě jsem touto zálivkou nebo chcete-li boostrem zalil i samotnou Maisku, která byla též připravena do akce v boji na amury. Počasí bylo jiždelší dobu stále a slunečné a předpověď byla též příznivá pro lov těchto neunavitelných bojovníku. Palebnou pozici jsem si ve středu předkrmil opět 10 kg kukuřice a 1 kg Maisky pokrájených na půlky (z důvodu rychlejšího nástupu aromatických složek) a ve čtvrtek ráno jsem byl již zabydlen až do sobotního odpoledne.

      

I když jsem v boji s rusáky nepodcenil žádný detail a pro ulovení aspoň jednoho kusu jsem udělal vše, co bylo v mých silách, nepovedlo se mi narazit ani na jednoho z nich. Zkoušel jsem od samotného řetízku z kukuřice, o následné doplnění o plovkou žluté barvy Neon pop-up o velikosti 16 mm nadipovanou v tekutém dipun Tutti-Frutti, až po užití samotného boilie Mais jak na dno, tak na panáčka v kombinaci s výše uvedenou popkou. Plovoucí boilie i řetízek z kukuřice jsem kromě tekutého dipu ještě obaloval v práškovém dipu taktéž příchutě Tutti-Frutti. I když amur nepřišel žádný, pár hodin před odjezdem mi udělali aspoň menší radost dva kapři dorostenci, kteří nakonec nepohrdli jak Maiskou ze dna, tak i v její kombinaci na panáčka. Z obou dvou na podložce tekla natrávená kukuřice, kterou jsem během vycházky krmil ráno a odpoledne po 10 kilech společně s pár hrstmi boilie Mais z kuchyně Anaconda.

Léto je před námi, a já si nepřeji nic jiného, než abych měl více času na to, být tam, kde jdou všechny starosti stranou a člověk jakoby se v tu dobu vymanil z lidského stereotypu a koloběhu, který bohužel obepíná většinu z nás a proto je zapotřebí si vyčlenit také čas na to, kde si s radostí odpočineme. Věřím, že nejenom mě, ale i Vás tato vášeň dobíjí a dělá vás šťastným, ať už s úlovkem nebo i bez něj.  Těším se brzy na viděnou a přeji všem slušným rybářům nejen mnoho úlovků, ale i mnoho zdraví, bez kterého bychom se k naší milované vodě jen těžko dostali.

David “ ŠAMAN “ Pejřil z Czech Teamu Anaconda