Kapři ve sloupci

Share Button

Také se Vám někdy stalo, že jste našli ve svém lovišti spoustu kaprů, kteří tudy migrovali, nebo se zde i zdržovali, ale byli příliš vysoko nade dnem a ne a ne je dostat dolů k Vašim montážím? Je to frustrující, že? Ryby tam jsou, ale záběry nepřichází, ať dáte pod háček cokoliv. Znám to a několikrát toto zažil na vlastní kůži. Proč tomu tak je?

Těch faktorů může být několik. Velmi častým problémem je fakt, že ve spodním sloupci vody chybí rozpuštěný kyslík a ryby se přes tuto vrstvu ke dnu prostě nedostanou, nebo jen na velmi krátkou dobu. Je to častou příčinou velmi teplého, letního počasí. Dalším důvodem tohoto jevu může být více prohřátá vrstva vody pod hladinou. Kapři tuto vrstvu přirozeně rádi vyhledávají hlavně v jarním období. Třetí varianta se může zdát až příliš zjednodušená, ale mě přijde jako velmi pravděpodobná. Kapři prostě migrují vrchním sloupcem proto, že se na dně, v konkrétní oblasti, nevyskytují žádná zajímavá místa s ložisky přirozené potravy a ryby nemají důvod proplouvat v blízkosti dna. Jenže co dělat v případě, že místo lovu nemůžeme z nějakého důvodu změnit a jsme odkázáni na tuto nelehkou situaci?

01

Tento velký šupináč neodolal dráždivě zbarvené a vonící pop-up 1,5m nade dnem

Je to už pár roků, kdy jsem se potýkal s touto problematikou, kterou popisuji v textu výše. Kapry jsem pomocí echolotu lokalizoval na svém krmném místě, avšak asi 2 metry nade dnem. Nepřikládal jsem tomu žádnou důležitost a nedělal si tím ani nejmenší starosti. Abych řekl pravdu, ani mě nenapadlo o něčem pochybovat. Ve vybrané oblasti jsem rozházel určité množství skvělé a dlouhodobě odzkoušené návnady a položil bezchybné montáže s perfektními nástrahami. Jenže to byl na dva dny poslední rozruch, které jsem okolo svých prutů vytvořil. Ryby vůbec nespolupracovaly podle mých představ, ať jsem zavěsil pod háčky cokoliv, nebo čímkoliv navnadil. Přitom jsem velmi dobře věděl, že kapři v oblasti před mými pruty jsou. Vyzkoušel jsem vše možné i nemožné, co se týče úprav návnady, nástrahy nebo montáží a návazců, ale stále nic. Propadal jsem panice a bezmoci. Abych byl upřímný, hrál jsem si tenkrát i smyšlenkou, že výpravu předčasně ukončím a odtáhnu domů jak spráskaný pes.

02

Ryby byly krásně vybarvené a odpolední slunce dokreslovalo jejich slavnostní obleky.

Všemu dopomohla náhoda nebo štěstí. Bylo příjemné, slunečné odpoledne, když manželka připnula našemu pejskovi vodítko a rozhodla se pro procházku okolo jezera. Vrátila se asi za hodinu a jen tak mimochodem povídá, že asi 400 metrů nalevo od nás sedí jeden starší rybář a zrovna před chvílí vytáhl lysce přes 19kg. „Cože??? To si ze mě děláš srandu, ne“?, třeštil jsem na Katku oči a stále nevěřil jejím slovům. Nedokázal jsem si totiž připustit, že jsem neúspěšný pouze já! Vždyť jsem pro svůj úspěch přece udělal maximum. Stáhl jsem pruty a šel bez okolků na výzvědy. Už zdálky jsem si všiml hezké a moderní výbavy, kterou disponoval zmíněný úspěšný kolega. Bivak známé, renomované značky, nerezové vidličky, na kterých byly našroubované hlásiče věhlasné firmy, pruty a navijáky, za které by se nestyděl nikdo z nás. Vedle bivaku seděl ve stínu asi šedesátiletý prošedivělý pán s decentním knírkem a sympatickým obličejem. Pozdravili jsme se a před mým studem a pocitem vyzvědače mě zachránila kolegova otázka: „Jdeš si pro inspiraci, viď? Ona mě tvá paní povídala, že se trochu trápíš“. Byl jsem zprvu na Katku trochu naštvaný – byla přece uražena má ješitnost. Nakonec jsem ale na vše rychle zapomněl, protože zhruba hodinová diskuze s tímto kaprařem mi nalila nového optimismu do žil. Shodli jsme se na tom, že kapři nechtějí přijímat potravu ze dna. Spadl mi kámen ze srdce. Tedy spíše balvan.

08

Nádherná ryba, za kterou jsem vděčný třímetrovému návazci ve sloupci.

Nemusel jsem si nadále připadat, jako bych měl pod háčky zavěšené naftalínové kuličky, které páchnou do širokého okolí a odpuzují kapry od mých montáží. Chyba je evidentně jinde. Kolega stáhl jeden z prutů a podělil se semnou o jeho jedinečnou taktiku. Díval jsem se nevěřícně na jeho montáž a on se jen smál mému výrazu. Jeho sestavu totiž tvořil asi 120cm dlouhý návazec z fluocarbonu, na jehož konci se houpala 20mm kulička pop-up žluté barvy, silně vonící po aroma broskve. Na druhém konci byla klasická olověná zátěž v závěsce. Přiznám se, že něco podobného jsem zkoušel před několika lety, ale bez jakéhokoliv úspěchu. Tenkrát mě to připadalo jako naprostá hovězina bez kousku logiky, a proto jsem tento momentální a chvilkový nápad vypustil z hlavy a nikdy se k němu již nevrátil. A teď má tato hrůznost na kontě několik nádherných ryb, jak jsem se přesvědčil po prohlídce kolegova foťáku. Srdceryvě jsem poděkoval za poskytnutou inspiraci a kvapem pospíchal na své místo. Ihned jsem pruty převázal po vzoru úspěšného rybáře. Žluté pop-up jsem s sebou měl a čisté esence, pro nadipování kuliček, také.

12,0OLYMPUS DIGITAL CAMERA

     Animovaná podoba sestavy pod vodou.                    Návazec ve své podobě.

Zde bych se rád pozastavil nad otázkou barvy nástrahy. Už jsem o tom před nějakým časem psal, tak jako mnoho jiných kolegů kaprařů. Nutno však říci, že mě neustále nejde do hlavy, jak asi kapři vnímají barvy nebo barevné odstíny. Faktem ale je, že jsem přesvědčen o důležitosti barvy nástrahy a návnady, jako jedním z faktorů ovlivňující úspěšnost lovu kaprů. Již několikrát jsem sám nebo s pomocí mých přátel udělal malý srovnávací test použitých nástrah. Vyzkoušeli jsme naprosto stejné příchutě, velikosti i tvary nástrah, avšak v rozdílných barvách. Všichni jsme se shodli na tom, že barva je stejně důležitá, tak jako ostatní vlastnosti nástrahy. Tímto nechci říci, že některé barvy jsou obecně úspěšnější, než jiné. Ze zkušeností svých i ostatních kaprařů ale vím, že existují vody, kde kapři preferují jen některé barvy a k ostatním jsou letargičtí. Zaslechl jsem i názor, že kapři preferují určité barvy podle ročního období. No proč by ne… Kaprům do jejich smyslů nevidíme.

16

Několik variant barev, velikostí a příchutí, abychom se kaprům trefili do nálady.

14 15

Perfektně vzplývavé a super zbarvené pop-up.

Ale zpět k našemu příběhu. Do krabičky se žlutými pop-up jsem nalil trochu banánové esence, protřepal a nechal chvíli nasáknout. Na 35lb fluocarbon v délce cca 120cm jsem navázal háček typu wide gape vel. 6 a vydal se sestavu nahodit. Ano, čtete správně, skutečně se dá s takovou montáží nahazovat bez rizika zamotání. Zabrodil jsem se po pás do vody, abych se dostal blíže ke své nakrmené oblasti a nahodil. Sestava letěla parádně. Návazec se točil pod zátěží jako vrtule helikoptéry. Odklopil jsem cívku navijáku a vracel se s prutem zpět do stojanu. Po cestě mi ale s prutem něco cuklo a vlasec se začal sám rychle odvíjet. Chvilku jsem koukal na cívku navijáku, pak směrem, kde jsem měl nahozeno. Jako bych nemohl uvěřit tomu, že „to“ na druhém konci vlasce může být opravdu ryba. Vlasec jsem lehce přibrzdil a ucítil poměrně silný tah. Zdolával jsem svou první rybu na tuto taktiku a hned to vypadalo na slušnou velikost. Průběh zdolávání byl zvláštní a zajímavý zároveň. Stogramové olovo se totiž neustále houpalo daleko nad rybou a působilo jako kyvadlo. Moc jsem se bál, aby tímto vlivem nevylétl háček rybě s tlamky. Moje obavy se později opravdu vyplnily a o několik ryb jsem takto přišel. Problém se však dal jednoduše vyřešit odpadávající zátěží a ztrátovost ryb se eliminovala na minimum.

04

Ohromný bojovník. Do poslední chvíle jsem netušil, jak může být veliký.

Tuto taktiku jsem používal s velkými úspěchy po dvě léta. Další roky již nebyla tak úspěšnou, nebo kapři spolupracovali s nástrahami ze dna. To už si přesně nepamatuji. Co si ale pamatuji velmi dobře, byla letošní jarní výprava, která mi připomněla události minulých let. S kamarádem Markem Tichým jsme na začátku června spočinuli na břehu našeho oblíbeného jezera. Předpověď počasí se dala nazvat jako šílenstvím přírody. Tedy, první den bylo tak akorát, do 25 stupňů celsia, foukal jižní vítr a nám se dobře stavěl tábor na následujících 7 dní lovu. Jenže již od druhého dne měli Česko zasáhnout tropická vedra s teplotami přes 35 stupňů! A tak se i stalo, jak jsme později pocítili na vlastní kůži. 

09 13

Háčky, které se mi nejvíce osvědčily při tomto lovu. Doplňuji je vlasovým rovnátkem pro lepší úhlování. Plovky můžeme zatraktivnit sprejovou esencí, práškovým nebo klasickým dipem.

Rozhodli jsme se lovit na jakési špičce, nebo chcete-li, poloostrovu. Já si pruty nasměroval na levou stranu poloostrovu, Mára na pravou. V parťákově oblasti se vyskytovalo několik hloubkových anomálií a poměrně rozsáhlá mělčina s hloubkou do jednoho metru. Ta se táhla vpravo, asi 60 metrů od Markových prutů. Konec tohoto plata byl zakončený velkým srázem s hloubkou přes 6 metrů. Mára se rozhodl lovit jedním prutem na mělčině, kde čekal záběry hlavně v noci a jedním prutem kousek za hranou, tudíž v hloubce okolo 6 metrů. Já našel první hloubkový rozdíl ve dnu až zhruba 120 metrů od břehu. Byla to taková vyvýšenina nebo, lépe řečeno, val dlouhý tak 50 metrů a široký v průměru 6 metrů. Hloubka se na jeho vrcholu pohybovala okolo 5 metrů, v okolí padala na 6,5 metru. Samozřejmě jsem se rozhodl vyzkoušet lovit na všech místech, které mi tento val nabízel.

05

Krásný double s kamarádem a parťákem v jedné osobě. Co může být na rybách krásnější?

Oba jsme s sebou měli několik druhů návnad a nástrah od Anacondy a chtěli toho co nejvíce odzkoušet. Mára ze začátku vsadil na tutti frutti a banán, já na třešeň-moruši a med. Záběry však nepřicházeli, ať jsme pod háčky zavěsili cokoliv nebo montáže položily kamkoliv. Nasedli jsme znovu do člunu, zapnuli echolot a snažili se najít další místa, kde by se mohli kapři vyskytovat. Nemuseli jsme hledat dlouho. Když jsme se přiblížili k našim krmným místům, na obrazovce sonaru se objevily ryby. Avšak nikoliv u dna, ale vysoko ve sloupci! V hlavě mi vysvitly vzpomínky na ono léto, kdy jsem byl tak pěkně vyškolen starším kaprařem a jeho dlouhým návazcem ve sloupci. Ke břehu jsem mazal rychlostí, až se nám téměř zvedala příď člunu a Mára měl na jeho zádi mokrou sedací část těla J. Na břehu jsem rychle navázal přes metr a půl dlouhé návazce, osadil je žlutými plovkami, sedl na člun a okamžitě pruty zavezl. Po chvíli jsem již svíral jeden z prutů ve svých dlaních a zdolával prvního kapra.

03

Tento šupík nasál popku, než jsem stačil položit prut do stojanu.

Mára tomu nemohl uvěřit. Jednak na ty návazce koukal s nedůvěrou jako já před lety a ještě více se divil, když za tak krátkou dobu po zavezení přišel záběr. Nehodlal však měnit svou taktiku tak spontánně jako já a stále věřil, že můj úspěch byla jen náhoda. Jen však do doby, kdy jsem dostal třetí záběr. Pak už bez okolků převázal montáže podle mého vzoru a zmizel se člunem v dáli. Zažívali jsme dva dny plné zavážení, krmení, zdolávání a focení. Byli jsme opojeni štěstím. Jenže po těchto dvou dnech záběry opět ustoupily a bylo po legraci. Vyjel jsem opět na vodu se zapnutým sonarem zjistit, co se s kapry stalo. Bylo to jednoduché. Vlivem vysoké intenzity slunečních paprsků se teplota vzduchu i vody postupně zvyšovala a kapři se vytlačili ještě více k hladině. Nyní se nacházeli 3 – 4 metry nade dnem. Chtěl jsem se tedy kaprům co nejvíce přizpůsobit, a proto jsem návazce prodloužil až na 3 metry délky. Na tohle už Mára ani nic neříkal a jen kroutil hlavou. Zbytek výpravy byl zachráněn a my zdolali mnoho krásných, zdravých ryb.

07

Právě vycházelo slunce, když žlutá popka vydráždila tohoto krasavce k záběru.

S pozdravem Zdeněk Ipser Anaconda team CZ  

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nahazování z vody pro delší vzdálenosti. Návazec s popkou si krásně lehl na hladinu a nehrozilo žádné zachycení háčku do překážky na břehu.