Mohykán

Share Button

Čas nám plyne jako voda v řece a asi jako většina z vás, začínám střádat všechny zbraně na pro mě nejdůležitější část sezóny, čímž je podzimní lov těch největších říčních gigantů. Letní období se nám prodloužilo téměř až do konce měsíce září, což já osobně velmi kvituji. Jsem docela zvědavý, zda-li letošní podzim bude taky tak nadprůměrně teplý jako v loňském roce, každopádně jsem natěšen jako malý kluk až pohlédnu do doslova pohádkové krajiny labského údolí, která nabízí na přelomu léta a podzimu nevídanou variaci barev, která tak vytvoří dokonalé pozadí nejenom při fotodokumentaci říčních kaprů.

1

V první polovině měsíce září jsem se během tří dnů dvakrát vypravil na pár hodin na oblíbené místo, kde jsem pustil tentokrát do hry koule Crunch s příchutí korýš-jahoda, které jsem letos ještě neměl u vody. První a třetí den jsem měl k dispozici jen pár hodin a tak jsem si sebou uvařil i pár kilo kukuřice ( něco málo přes 20 kg ), abych podpořil procento úspěchu, obzvláště při takto krátkých vycházkách. K vodě jsem přijel v ranních hodinách a hned si místo rozkrmil 1/2 dávky vařené kukuřice a připraveného 1,5 kg boilií, z toho polovinu váhy v rozpůlených koulích pro rychlejší nástup.

img_0342

Na jednu montáž šlo jedno 20 mm boilie nadipované v tekutém dipu a na druhou montáž pro změnu dvě 16 mm koule, taktéž na dno a též nadipované v tekutém dipu, k oběma klasicky punčocha s pva. Do večera jsem zde nezavadil o rybu a tak jsem si místo před odjezdem přikrmil cca 5 kilami žlutého pekla a jedním kilem uvedeného boilie. Místo jsem nechal následující den odpočinout a třetí den už jsem po pracovní 24 ihned ráno valil zpět na flek, kam po chvíli dorazil i můj kamarád.

2

Nástrahy jsem nechal totožné, jen k 20 mm kuličce jsem přidal oranžovou Neon pop-up o velikosti 20 mm, řádně nadipované v tekutém dipu shora uvedené příchutě. Po náhozu jsem krmné místo dovnadil zbytkem kukuřice ( cca 7 kg ) a jedním kilem boilií.. Od chvíle příjezdu na místo totiž bylo evidentní, že pod hladinou v krmném pásu hoduje na prostřeném stole nejedna ryba. Každou chvíli se před námi otočil kapr a tak jsem si řekl, dnes by jsme si mohli krásně zachytat, i když počasí bylo přes den opravdu extrémně teplé – přes 30 °C, kdy lov na řece za těchto teplot bývá přes denní dobu výjimečně úspěšný. To co však následovalo byl jak sešup na horské dráze. Po dvou hodinách o sobě dal vědět krásný lysák říčního charakteru o váze necelých 10 kg, který zabral kamarádovi. Následně do hry vstoupila má montáž se dvěma kuličkami o průměru 16 mm, které zachutnali říčnímu šupikovi o váze rovných 11 kg. Po záběru jsem ihned dokrmil cca půl kilem koulí.

3

Odpoledne v půl druhé, v době, kdy slunce paprsků dosahovalo největších teplot a žáru se mi rozezněl hlásič prutu na kterým byl nainstalován “ jahodovo-korýšový panáček „. Zvláštní začátek jízdy, swinger poskakoval nahoru dolů a po záseku se mi ryba po pár metrech začala stáčet nahoru proti proudu a brala si vlasec k protějšímu břehu jakoby se nic nedělo. Doslova přetahovaná mezi mnou a rybou o každý metr vlasce, já ji přitáhl 2 metry a ona si hned odmotala na oplátku jednou tolik, skutečně tuhý souboj o každý metr vlasce. Po více jak 15 minutách jsem rybu dostal blíže ke břehu a zde se odehrála druhá část boje – ryba se pokoušela opakovaně zajet do větví stromů nad lovným místem odkud jsem ji asi jen díky návazci z pletené šňůry dokázal uvolnit. U břehu jsem rybu spatřil až po dalších zhruba 5 minutách, tak že po celkovém více než 20 minutovém boji mi kamarád podebral jednoho z labských domorodců, jak já říkám mohykánů. Nádherný šupi bez jediné chybičky, s mohutnou stavbou těla. V podložce nám bylo jasné, že se jedná o mlíčáka, který by bez problému nasál i tenisák. Má radost neměla konce, byl jsem zase na vrcholu blaha a eufórie a to i z toho důvodu, že se jednalo o moji letos největší rybu. Něco co se zkrátka nedá popsat, to se musí zažít. Po vpuštění tohoto dalšího mého klenotu do hlubin řeky Labe jsem místo opět dokrmil zbytkem boili, avšak záběru už jsem se do konce doby lovu nedočkal, což ale neplatilo pro kolegu, který ještě během této krátké vycházky vytáhl dva kapří šupi, přes 13 a 15 kg. Co na to říct, velmi slušná bilance za necelých 10 hodin na řece v době tropických teplot.

5

Bohužel jsme byli nuceni místo ve večerních hodinách z důvodů pracovních povinností opustit, i když opustit takto rozjetý flek je jak víte sami docela těžký oříšek 🙂  Už si ani nevybavuji, kdy naposled jsem na řece něco podobného zažil, během pár hodin takovéto zdravé a krásné ryby.

Jedeme dál a vzhůru za dalšími labskými gibony, kteří si pomalu začínají na zimu futrovat své pupky. Více než úspěšný nástup do podzimní části sezóny Vám za Czech Team Anacondy přeje David Pejřil “ ŠAMAN“.

20160901_135351

foto