Pár dní v džungli

Share Button

Na sklonku měsíce dubna náš team podnikl první větší výpravu za kapry, cíl  padl na pískovnu ve středních čechách, o které jsme měli jen velice málo informací . Nevěděli jsme co nás čeká jaká je rybí obsádka co může fungovat co ne ,  jaké vzít krmení.  Věděli jsme pouze rozlohu vodní plochy a to že se celkově jedná o relativně mladou vodu, při studování map jsme dokonce našli mapy, kde v místě, kde se aktuálně pískovna nachází ještě žádná voda nebyla.  jel jsem na výpravu  se smíšenými pocity a velké naděje v úspěch  jsem  této výpravě nedával. 

Ve  složení Já, Dan Dušek , Jirka Petráš a Venda Šikl   jsme dorazili na místo.  Foukal velký vítr,  počasí  opravdu  na nic,  zima jako v ruském filmu , říkám si, to bude fakt legrace.  Stojím na břehu sleduji zvlněnou hladinu a vidím tmavé skvrny,  co to v té vodě sakra je.  Rozhlédnu se po břehu a bylo mě jasno, věděl jsem, že to opravdu nebude  legrace , na velké části pískovny ze dna vyrážel k hladině  Rdest kadeřavý .

 

Zelené peklo  ale zároveň obrovská výzva, Po přípravě  zázemí jsme vyrazili s lodí  na vodu ..  Byl skoro všude a kde nebyl vidět,  byl na olovnici cítit u dna, že teprve vyráží.  Našli jsme  volná místa  na protějším  břehu, kde by se dalo chytat. Po krátké poradě padlo rozhodnutí ,  vyvážka napříč pískovnou do prostoru kde rdest končí u druhého břehu.  Rozvozili jsme montáže, promrzlí zalezli do bivaku a začali čekat. 

První  záběr přišel  Danovi  v pátek ráno , avšak  než jsme stačili  zareagovat a na místo dojet,  o rybu jsme v travách přišli. Během dne se malinko  stočil vítr a já jsem se po obědě rozhodl jeden  z prutů vyndat od protějšího břehu a nahodit kousek od břehu na levo ode mě, do malinkaté  zátočiny, kde nebyl rdest,  Pruty jsem musel malinko zvednout špičkami k nebi, protože na levo ode mě se nacházelo pro změnu rákosové pole a já v podstatě jen přehodil rákos a montáž umístil za něj, o tom jak rybu, když zabere  vyndám jsem v tu chvíli  neřešil. Jaké bylo moje překvapení  když  o 2 hodiny déle  trochu krkolomně přes rákos zdolávám první rybu okolo 6 kg . Ten večer chvilku  před setměním  se hlásič znova rozkřičí a další ryba venku. To už Dan nervově neunesl a  vyrazil z jedním externím prutem  v ruce do terénu a našel si malou dírku v rákosu kus zamnou, zabodl vidličky  a už koule letěla vzduchem.

V sobotu ráno jsme museli začít opravdu  trochu makat  protože jediný kdo měl ryby jsem byl já,  kluci Vašek s Jirkou byly úplně bez kontaktu a Dan pouze ten jeden záběr, kdy ryba v trávě nepočkala na náš příjezd na místo.  Přesto že pršelo  brázdili jsme vody pískovny a hledali zajímavá místa   Jirka a Vaškem se rozhodli montáže nastrkat přímo do rdestových polí, do míst,  kde byl nějaký výtluk nebo  díra.  Já z Danem jsme  se rozhodli úplně opustit protější břeh a  chytat část prutů v zátoce a část vyloženě  pod nohama  okolo rákosí .. vše z odhozu jen na krátko.   Akorát jsme byly v plné práci  když  se Danovi rozjel prut v rákosí.  Velice krkolomně naštěstí vše dopadlo dobře,  podebíráme první lepší rybu,  krásného čistého  šupíka okolo 11 kg. Po této zkušenosti jsem si řekl, že takhle to nejde, že v případě  záběru  slušné ryby jí ven  prostě nedostaneme. Brouzdal jsem po břehu  i lodí v zátoce  a dumal  jak to vymyslet.  v jednom  místě kousek  dál od nás byla rákosová hradba užší a já se rozhodl pro radikální akci.  Loď  k vyvážce nepotřebujeme použijeme jí jako molo.  Položil jsem loď  přes rákos v nejužším místě a ono to celkem stačilo , z lodě se dlouhým podběrákem dalo dosáhnout před rákos  do volné vody a rybu  podebrat.  O nějakou dobu déle  mě opět přišel záběr a já si mohl svůj výtvor vyzkoušet. Takže lehký zásek  ruce s prutem nahoru nad rákos .. 30 metrů  běhu podle rákosí ke člunu hop do něj rybu dostat do kontaktu vybruslit ze rdestu a rákosí,  Dan zamnou šup, podběrák do vody  ryba do sítě, hotovo ..  

Fungovalo  to skvěle.  Hodiny plynou , popíjíme  odpolední kávu a  jen ve srandě prohodím, teď už nám může zabrat cokoli ..  akorát přijel na návštěvu náš kamarád Leoš , se kterým jsme před tím telefonicky mluvili a diskutovali o zdejších podmínkách a jemu to nedalo, aby se na vodu nepřijel podívat. Kecáme, kecáme… po hromadě  všichni v našem bivaku když se ozval pronikavý zvuk mého hlásiče.  Přisekávám a běžím , překvapením pro mě je že přestože v podstatě běžím blíže k rybě  ryba má tendenci si ještě trochu brát z cívky mého navijáku.  Skáču do lodě a vidím, že ryba to stihla ven ze zátoky a v letěla do rdestu ,   říkám si a je to v ……. ,  loď zaklíněná v rákosí , co teď? Držím prut a cítím jak ryba chce dál do trávy , jsem rozhodnutý jí tam prostě nepustit.  naštěstí se ryba smilovala a cítím jak se obrací a pomalu jí vyvádím z trávy na volnou plochu  malé zátoky. Infarktové chvilky zamnou  a začíná klasická zdolávačka.  Dan klečí pode mnou  s podběrákem  připraven  ukončit boj.  Ryba se vyhoupla na hladinu a bylo jasné že to je ryba  kterou jsme si přáli ,  odhadujeme na 14 – 15 kg.  Ryba končí v síti podběráku,  mírně zamotaná  v trávě Dan jí zvedá z vody a po cestě na podložku říká,  ty volee to je nějaké těžké.  V podložce vybalujeme náš kapří dárek a je jasné  že je to velká ryba.  Váha ukazuje  19,20 kg  po odvážení a odečtení vážícího saku  18,60 kg  dubnové  kapří krásy.

18,60 kg,  ……  boilie: Halloween 24mm

Co říct, více  jiné ryby  se nám do neděle už překonat  nepodařilo.Jirka z Vaškem   bohužel  rybu  nedostali,  ale my z Danem  jsme úkol  zvládli a pokořili alespoň  pár kaprů.Vzhledem k počasí  opravdu úspěch.

Dan svého kapra přelstil na 20mm kuličku  boilie  jahoda já všechny ryby  dostal na boilie Halloween. Upozorňuji  duben ne duben ,  na jednom z prutů  se mě houpala   kulička o průměru 24mm a byla to právě ona která  přelstila   bez mála 19 kg kapra. 

Na revír se určitě ještě letos jednou vypravím ,  dostal jsem zprávy  o přítomnosti  amurů, a myslím že až bude všechno  plně vzrostlé , bude to teprve to správné rybářské maso a u toho chci  být !

S pozdravem  Marek Tichý