Podzim 2014 – 2.část

Share Button

Podzim mám opravdu rád, né ten typický „dušičkový“, ale příjemné babí léto, kdy sluníčko má ještě pořád sílu a příjemně hřeje v přírodě, která se barví do všelijakých barev a listí na stromech pomalu opadává. Avšak tyto ideální dny jsou dost často skoupé na záběry. Oproti tomu, když ostrý severní vítr bičuje hladiny našich toků a ještě víc obličeje nás skalních rybářů. Občas se přežene ledová sprcha a je zataženo a pošmourno.

Tyto dny jsou ty pravé a na podzim v chladných dnech se častokrát přesvědčíme o kapří žravosti, ještě když slunce zapadne za obzor. Jak mnozí rybáří vědí, tak stejně jako na jaře před a po tření je možnost chytit ryby, které se celou sezónu neukázali na břehu daného revíru. Tyto období znamenají pro mě a Šamana vrchol naší sezóny, stejně tak jako tomu bylo již posledních pár sezon.

20141020_133555

Po skončení naší letošní nejdelší pětidenní výpravy, jsme si s parťákem dali zhruba tři, čtyři dny odpočinek a nedalo nám to, opět pokoušet štěstí. Protože nám letos to pověstné kapří zažírání přišlo o pár týdnů dříve než jsme byli zvyklí. Změnili jsme místo pro lov a vrátili se na naše původní úspěšné, které jsme nechali asi 14 dní „odpočinout“ a které jsme zhruba měsíc před tím průběžně krmili naším boilie a partiklem. Po příjezdu k řece jsme museli nejprve celou výbavu odnosit zhruba kilometr, když bylo vše potřebné na místě pořádně jsme si oddychli. Parťák Šaman mě před odjezdem upozorňoval na zvyšující se průtok. Bohužel, jak byl celou sezónu průtok na řece většinou i pod normálem, tak podzimní lov se nám začal pořádně znenadále komplikovat. Průtok letěl stále výš a výš a plující nečistoty, které se nabalovali na naše montáže nás trápily nejvíce. Proto jsme se rozhodli chytat maximálně dva metry od břehu v kamenné regulaci, která se svažovala do koryta řeky. Hloubka se zde pohybovala kolem 2,5m – 3,5m. V krajních případech i metr od břehu pod špičkou prutu, abychom zde udrželi montáže, vzhledem k stále stoupajícímu průtoku.

DSC_1125

Věřili jsme, že budeme úspěšní, jelikož jsme doufali v to, že ryby budou v krmném místě opět důvěřivé. O tom nás utvrdil prní záběr na můj prut, kdy jsem zdolal kapříka o délce sedmdesáti centimetrů, avšak se jednalo o řádkáče, který nám svoji velikost vynahradil svou krásou. Poté se Šamanem zdoláváme několik menších kapříků. Teď na podzim hejna nejsou již velikostí ryb tak promíchána, jako je tomu například na jaře, avšak existují vyjímky, které nás z nenadání vyvádějí z omylu. Chvíli po setmění dostává parťák jízdu, kdy montáž má spuštěnou vyloženě pod špičkou své děličky a o to je jízda brutálnější! U tohoto záběru jsou s námi naši přátelé Roman a Oliver. Šaman po své nejdelší bitvě zdolává nádherného šupináče atakující hranici patnácti kilogramů.

DSC_1146

Tento velice silný šupináč neodolal boilie česnek (Knoblauch) z řady Crunch New Formula, které je silně aromatické. Přesně to, co potřebujeme do rychle se ochlazující podzimní vody. Druhý den, když ležíme na svých lehátkách uslyším za svými zády tupý náraz. Podívám se do prava, do leva a dále tomu nevěnuji pozornost. Když po chvilce vstanu, jen říkám Šamanovi:“ Podívej se na to !!“ Přímo za mými zády je mrtvý obrovský divočák. Bachyně, která má jistě přes sto kilogramů, kterou za námi muselo srazit auto, spíše náklaďák. Měli jsme velké štěstí, že již byla mrtvá. Voláme známému myslivci, který zvíře odváží. Počasí se stále zhoršuje. Avšak z našeho krmného místa pomalu dostáváme jízdu za jízdou. Šaman přidává další krásné šupíky, mě se podaří dabl šupíků. Dokrmujeme krmné místo a já zdolávám dva lysce v podzimním kabátě, kteří mi dělají neskutečnou radost.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tyto dvě ryby mi nedaly ani metr zadarmo a až do poslední chvíle, než se ocitly v prostorném podběráku. Ohýbaly mou děličku do krásné celoprutové akce. Já si tak mohl vychutnat v podzimní přírodě tyto vyjímečné chvíle. Neodolali naší velice oblíbené kuličce kukuřice (Mais) opět z řady Crunch New Formula, která je jak stvořená pro naše kapraření, protože jak jsme Vám již dříve nastínili, partikl je společně s boilie od Anacondy tuto sezónu naší celosezónní zbraní. Ovšem jak já říkám, můžete mít boilie posypané powderem ze zlata, ale jakmile nelokalizujete rybu a nepřemluvíte ji k záběru, tak vám nepomůže vůbec nic…Tím nechci snižovat podíl na úspěchu boilie, skvělé místo a dobré boilie. Jen tyto dva subjekty a máte šanci být stoprocentně úspěšní. Pomalu se blížil odjezd z naší výpravy a z jednoho proměněného záběru se na břeh podíval opět náš starý známí šupík, kterého jsme pojmenovali Papoušek.

DSC_1089

S podivem, kdybychom rybařili na menším stojáku, tak nás to zas až tak nepřekvapí, ale ne, když lovíme na naší největší řece. Připomnělo mi to komentář od Alijna Danaua:„ Už tehdy kolovaly pověsti o rybách zvyklých na přítomnost prutů.“  Balíme výbavu, Šaman trochu hektičtěji než já, jelikož spěchá za dalšími povinnostmi. Najednou vidím jak si kleká a z jeho dlaně směřuje kmenový vlasec. Jen mi probleskne hlavou něco o háčku zapíchlém v prstu. Jdu k parťákovi a bohužel se nemýlím. Háček velikosti. 8 je poctivě až po oblouček zapíchlí v kamarádově prstu. Napadá mě varianta, že ho buďto odvezu do nemocnice, nebo budeme muset háček „prošít“ skrz naskrz a následně ucvaknout protihrot, což je v těchto případech nejschůdnější řešení. Šaman je ovšem tvrďák – zakousne se do rohlíku a háček přes protihrot za ustavičného kvílení si prorve zpět. Rychle jsme se tedy vypořádali s touto nepříjemností a ukončili tuto výbornou část podzimu. Těchto úlovků si s parťákem ceníme o to více, protože na řece panovali opravdu stížené podmínky. V tuto dobu co píši tyto řádky nás ještě čeká pár výprav za kapří obsádkou na řeku. A již v dalším díle se dozvíte o našich posledních pár zážitků v pro nás povedené sezóně 2014 a jak vypadaly naše poslední vycházky k vodě.  

DSC_1094

Za carp team Oáza Filip Dvořři Dvořák a David Šaman Pejřil