Podzimní řekou

Share Button

Sezóna je u konce, za okny se sypou první sněhové vločky, jak už jsem zvyklí ihned roztávají a mnohým z nás, až na ty nejotrlejší a nejurputnější, kteří to ještě nechtějí vzdát a mrznou na břehu našich vod, zůstává jen bilancovat a vzpomínat na hezké zážitky, které nám letošní sezóna přinesla.  V měsíci září, kdy začala všem mladým školní docházka a potažmo všem dospělým nerváky s návratem dětí do školního režimu, se u vody začalo lehce vylidňovat.  Mnoho z nás v tu dobu prostě nemělo na ryby čas. V tu dobu začínám vždy vyjíždět k nedaleké řece, kde je po prázdninovém rachotu konečně klid a dá se věnovat lovu větších kaprů. Povím vám nějaké informace a poznatky z těchto podzimních lovů, třeba se budou v budoucnu někomu hodit.

Dobré místo a jeho příprava

Už od prvních chvil, ještě když byla chystaná výprava v plenkách, bylo jasné, že pojedeme tři. Já můj kolega Vašek a Dan. Umístit tedy 6 prutů tak, aby to nebylo, jak na závodech nám napovídalo, že musíme vymyslet místo s více možnostmi, abychom mohli pruty rozmístit dosti daleko od sebe. Nakonec jsme vybrali místo pro nás méně komfortní co se týká prostoru na břehu, pro rybáře ale z hodně možnostmi, kde se pokusit rybu přelstít. Vybrali jsme zatáčku řeky a obsadili její vnější břeh. Ideální místo. V celém ohybu řeky jen jedno místo pro nás, zbytek zarostlý kopřivami do výšky, že by se v tom asijský obyvatel naší země ztratil. Stejně tak vnitřní ohyb hojně porostlí starými stromy, které už jevili částečné poškození svých korun zubem času. Odjezd na výpravu byl stanoven na čtvrtek, což tedy úplně nevyhovovalo Danovi, který musel ještě ze čtvrtka na pátek do práce na noc, ale bez problémů situaci akceptoval se slovy, alespoň přijedu k hotovému. Václav mněl pro tuto výpravu černého petra, jako jediný z nás měl zrovna ten týden dovolenou. Dostal úkol každý večer místo navštívit a trošku nakrmit, aby si ryby zvykly, že v místech nacházejí krmení. Dle mého názoru je drobná příprava místa na řece dosti zásadní, pokud chceme odejít se slušným výsledkem.

Zvolená strategie

Mezi rybáři je zažité tvrzení a je i u mnohých praktikováno, že na jaře a v létě bychom spíše měli preferovat boilie na sladké bázi a na podzim a v zimě chytat spíše na masové boilie, čím více zapáchající, tím lépe. Vlastně vůbec nechápu, kdy, kdo s tímto přišel, ale setkávám se s tím to tvrzením nebo spíše názorem na různých akcích a na obchodě velice často. Podle mě totální hloupost. Ba naopak si myslím, že boilie s vysokým obsahem rybích mouček, může být v chladnější vodě problém. No … udělejte si názor sami svých zkušeností a výsledků, kterých jste kdy v jakém období s jakým boilie docílili. Já jsem mezi svými přáteli a kolegy známí, že mám raději kuličky sladké, takže i na tuhle výpravu jsem volil převážně sladké boilie. Nechyběl náš oblíbený Halloween, kterého mám pár kuliček v kapse úplně vždy, snad i když jdu na nákup. Co kdyby že? A na druhý prut jsem si sebou vzal novinku z řady Bionic Crunch příchutě Robins Crab (černý rybíz krab). Toto boilie silné ovocné vůně, sladké a tak trochu nakyslé mě oslovilo, vůně kraba je v tomto boilie dosti potlačena a to mě právě baví. Jako záchrannou brzdu, jsem si vzal rybí boilie Krill Bill, opět z řady Bionic Crunch od Anacondy, na které nakonec vůbec, ale to dosti předbíhám.  Moji kolegové byli vyzbrojeni podobně, až na to, že oni nebyli vybaveni rybízem, ale jeden jahodou a druhý boilie ořech kukuřice.

Jsme na místě

Je čtvrtek ráno a se svými přáteli vyrážíme plně naloženi k místu našeho lovu. Jelikož hlavním iniciátorem této výpravy byl Vašek, padla na něj volba místa, na kterém bude lovit. Vašek zvolil protější břeh po proudu řeky. Jeden prut do vnitřního ohybu druhý pod něj. Já si vybral místo v horní časti vnitřního ohybu a kousek nad tím pod padlým stromem, který ležel asi do jedné třetiny řeky. Dan si vybral místo hodně proti proudu pod větvemi stromů a poslední prut naopak umístil blízko do vnějšího ohybu, na kraj jakési prohlubně ve dně, kterou jsme našli za pomocí echolotu už při předchozích prohlídkách našeho revíru.

Provedli jsme lehký zákrm kukuřicí a peletami, rozmístili montáže na vybraná místa a začali čekat. Večer, okolo 23 hodiny se poprvé rozezněl můj hlásič na pravém prutu, kde pod padlým stromem ležely dvě kuličky černého rybízu. Po krátkém boji mě Václav podebírá krásného lysce z kategorie těch, co se nejedí. Měli jsme trochu škodolibou radost, že můžeme poslat fotky Danovi, který v práci přešlapoval z leva doprava, sledoval hodiny a počítal minuty, kdy bude moci přijet za námi. Těsně před půlnocí se ten samý prut rozjel znovu, tentokrát ale tah záhy ochabl a já tušil velikého tlouště, o kterých vím, že na lokalitě jsou v hojném počtu a umí udělat velice slušnou jízdu. Jaké bylo moje překvapení, když se pod břehem vyhoupl cejn, no cejn, cejn jako lopata, chce se mě použít jiné slovo, ale asi by mě to při korektuře neprošlo. Tu noc už se nic nestalo. Ráno nás probudil Dan snídaní, čerstvou kávou a my mu za odměnu pomohli s vývozem jeho prutů na jím vybraná místa, kde to prý rozhodně přijde.  No samozřejmě přes den nepřišlo vůbec nic, což jsme čekali, krmili jsme již střídmě a čekali na další kontakt, abychom dávky trochu zvýšili. Seděli jsme na břehu klidně a vnímali zvuky večerní přírody, všichni tři plni naděje co přinese noc. Bohužel do ukončení doby lovu se nic nestalo. Dan spal jako zabitý, jelikož předchozí noc probděl v práci a na Vendu taky nějak dolehla únava. Okolo 4 ráno mě probudila potřeba vyprázdnit své útroby od přebytečných tekutin a tak jsem začal ještě pod rouškou tmy připravovat montáže na ranní vývoz. Přiznávám se bez mučení, na čas jsem nekoukal, ale ještě příkrovem končící noci, jsem odrazil s lodí od břehu a jel vyvést. Položil jsem montáže, velice opatrně připnul swingery, abych pípáním hlásičů kolegy neprobudil a usedl do rosou namočeného křesla.

         

Je to super, když sedíte a vnímáte to ticho, no co vám budu povídat, všichni to znáte. Najednou ticho prořízl zvuk hlásiče pod prutem s nastraženým rybízem. Brutální jízda, při které oba kolegové nadskočili metr nad lehátka.  Než jsem rybu dostal pod kontrolu, kluci už stáli u, jeden s podběrákem druhý se světlem, souhra musí být, díky kluci.  Rybu jsme zvládli a na břehu v naší podložce se s prvními paprsky ranního světla objevil nádherný, zlatý šupináč, kterého umí vyprodukovat jen a jen naše řeka. Rybu jsem dal do vážícího saku do vody, abychom  se měli čas pořádně probrat a připravit vše potřebné k od focení ryby. Co vám budu říkat, potřebovali jsme 10 minut, abychom si uvědomili, že už nespíme, no my, hlavně Venda s Danem, kteří byli ještě v mírném šoku po drastickém probuzení.  Po krátkém focení jsme se s velice slušnou rybou rozloučili a jeli rychle vyvážet všechny pruty. To ráno bylo super, ryba začala spolupracovat.  Šli menší, ale všichni jsme si na rybu sáhli. Odpoledne vše uzavřel Dan krásným, kulatý lyscem na fotku, po této rybě dostal ještě jeden záběr, ale ryba byla na vzdáleném prutu rychlejší než Dan a stihla se montáže zbavit v padlém stromu. Poté co jsme tedy za pomocí lodě, zdolali obrovskou větev, vše utichlo. Tu následující noc jsem se vyspal, pohotovost měl Venda s Danem, oba po 2 rybách kategorie jedlých, ale opět nádherné ryby. Poslední ráno už jsme začali pomalu myslet na to, že musíme všechno sbalit, já už jsem měl deprese, jak budu doma drhnout dosti špinavou loď, uklízet všechno vybavení atd. Dostal jsem ale krásný záběr na rozloučenou.  Zdolaného kapra jsem položil do podložky a z nedalekého stromu se na jeho tělo sneslo několik nažloutlých listů, no podzim je tu.

Shrnutí

Nejproduktivnějším boilie se ukázal černý rybíz, kluci reagovali na tento fakt a do ohně poslali boilie jahoda smetana, obou to přineslo několik záběrů a pár pěkných ryb. Na střídačku na druhých prutech rotovaly všechny ostatní příchutě, co jsme na této výpravě měli k dispozici. Bez výsledku… Sladké boilie  prostě ovládlo plně situaci.  Před výpravou jsme krmili celkem dost, na výpravě jsme krmili v závislosti na záběrech.  Během výpravy jsme krmili pouze kuličkami boilie a trochou kukuřice, ke každé montáži zhruba půlkilovou dávku této směsi. Montáže jsme příliš neprožívali, každý používal svou oblíbenou, dá se říci všichni klasickou bez nějakých extra výdobytků a současných trendů.  Pokud budu mluvit za sebe. Klasická delší měkká montáž ze šňůrky  Anaconda Gendle link, háček  power carp B988 velikost 4, které používám řadu let a jiné vůbec nechytám, na háček rovnátko, pod háček  2 kusy 20 mm koulí , lehce seříznutých k sobě. Možná ještě pár informací k vlasci. Neházíme ani nevozíme daleko. Překážek ve vodě je dosti proto používám vlasec průměru 0,38 mm a mám jistotu, že nebudu ryby zbytečně ztrácet. 

Závěrem

Všem rybářům přeji, aby nachytali mnoho a mnoho krásných ryba. Obracím se s prosbou vám všem, abychom my, rybáři byly více smířlivý jeden k druhému, respektujte se navzájem, pomožte si.  Chraňte to, co nám ještě v našich vodách zbylo, ale všeho s rozumem, fanatizmus v jakémkoli směru není zdraví.

Za Anaconda Czech Team Marek Tichý