Rychle a úspěšně

Share Button

Zdravíme všechny kapraře a opět se ozýváme od naší svazové vody. Po minulé úspěšné výpravě jsem se k vodě vypravil asi třikrát sám. Vždy to bylo zhruba od osmé hodiny ranní do druhé hodiny odpolední. Při první této vycházce se mi podařilo vymodlit jeden záběr od kapra, kdy výsledkem byl krásný tmavý šupináč. Tato ryba neodolala jedné kuličce krevety s česnekem (shrimp/garlic) o průměru 20mm. Touto nástrahou jsem i krmil, plus ji dával do pva punčochy. Roman mě s touto rybou přijel vyfotit, jelikož byl nedaleko, ale i tak se bohužel nemohl lovu aktivně zúčastnit. Toto ,,dopoledne,, to byl jediný záběr, ale i tak jsem byl maximálně spokojen.

DSC_1382

Další ráno jsem se vydal na jiné místo na řece, jelikož mě to tam velice lákalo a letos jsem tam ještě nelovil. Na samotný lov jsem měl opět zhruba pět až šest hodin. Na nástraze jsem nic neměnil, opět jsem šáhl po naší oblíbené krevetě s česnekem. Na jeden prut jsem dal delší návazec s vlasem cca 8-9 cm a navlékl na něj dvě 20 mm koule. Tento prut jsem chtěl mít mimo krmné místo. Druhý prut, se kterým jsem chtěl chytat aktivněji a i ho sem tam podle potřeby přehodit, jsem nastražil jednu 20 mm kuličku. S pva punčochou a zhruba kilem boilie okolo jsem obě montáže poslal na říční dno. Do zhruba dvou hodin oba pruty mlčely, ale když jsem se připravoval k odchodu a po telefonu mluvil s kamarádem se mi brutálně rozjel prut, na kterém byly nastražené dvě koule s delším vlasem. Po záseku se má dělička nekompromisně ohnula k hladině a váha ryby si to šinula směrem proti proudu, kde bohužel kapr zajel do vázky a já o něj přišel. Jen mi problesklo hlavou, jak by se tato sezóna asi vyvíjela, kdy se mi poštěstilo víc ryb dostat až na břeh. Ale celá tato příhoda mě namotivovala k dalšímu rannímu výjezdu. Protože podle tahu a váhy ryby se dle mě jednalo o skutečného říčního obra. Další den ráno jsem byl pořádně unavený, ale pořád jsem musel myslet na rybu, kterou jsem ztratil. Taktiku ani nástrahu jsem neměnil. Opět celé dopoledne ani tloušť, ale kolem dvanácté se mi rozjel ten samý prut se stejným návazcem, jako včera! Situace se opakovala, akorát, s tím rozdílem, že ryba si to přes silný říční proud namířila přímo na protější břeh. Zhruba v půlce řeky se zastavila a pomalu sem tam popojížděla proti proudu. Tohle mi vyhovovalo, jen jsem ji držel, aby se sama postupně unavila. To už jsem věděl, že tohle bude jedna z těch ryb, kvůli kterým to všechno dělám. Vytočil jsem během zdolávání kamaráda Péťu jestli není poblíž a nepřijel mě vyfotit. Souhlasil a řekl, že to půjde.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Po tomto jsem se v klidu mohl soustředit jen na zdolávání. Otočím se a vidím Ivoše, jak přichází zamnou. Říkám mu právě včas příteli. Jen mi odvětí, že měl tušení a tak, že přijel. Ivoš se chopí podběráku a rybu již unavenou po souboji mi podebere. A bylo vidět, že to ještě nezapoměl J))) mám velikou radost protože se jedná o vysokého a tlustého lysce. O to větší, protože v tomto úseku řeky moc takových ryb neplave. Rybu po pár fotkách pouštím, tam kam patří. Sklidím gratulace od od Péti a Ivoše a balím. Samozřejmě o tom informuji Romana, neváháme a na místo se po pár dnech  na ,, dopoledne ,, vypravíme spolu. Na jeden prut stražíme oba jednu kuličku maisky, ke které jako doplněk krmení používáme bolies s příchutí banán a na druhý prut společně krevetu s česnekem. Velké ryby se nám celé dopoledne ukazují v krmném místě, ale ne a ne je přemluvit k záběru. Až Roman asi po třech hodinách dostane pěkný záběr. Ruku má spálenou od cívky a ryba si vyloženě dělá co chce. Je nám oboum jasné, že další obr si zobnul krevetu s česnekem. Bohužel ryba Romanovi o vázku nekompromisně uřízné návazec, svlékací šňůrku na 35 liber. Je to ohromná škoda, já jen povzbudím Romana, že se určitě splete ještě další. Naštěstí sv. Petr dá Romanovi druhou šanci a po brutální jízdě, kdy mu chytám prut zaseklý ve vzduchu o rohatinky začíná další říční drama. Tentokrát se šťastným koncem a já po kolena ve vodě podeberu kolegovi starého tmavého šupináče, krásnou rybu…Po pár fotkách ryba putuje do svého živlu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Poté na jednu kuličku Maisky zdolávám šupináče odhadem sedmdesát centimetrů, kterého vyháčkuji rovnou ve vodě. Později odpoledne dostávám další zaběr na montáž s Maisku, ale takový, že mi ryba průběžně přihýbá špičku mé děličky,ale nerozjíždí se. K prutu jdu s vědomím, že se jedná o tlouště, či cejna. Po záseku cítím váhu ryby, která jede rovnou ke mě. Ještě mi v tu chvíli napadá varianta s kaprem, opět kolem sedmdesáti centimetrů. Jdu do vody po kolena a vidím nádherného amura, který v klidu proplouvá kolem mě proti proudu. Zavolám na Romana ať přispěchá s podběrákem. Ten přiběhne a asi na podruhé nebojující torpédo dostáváme do podběráku. Ruská raketa nám začne předvádět čeho je schopná až v podběráku a na podložce. Rychle amura odfotíme a pouštíme. Po krátkém rozplavání mi z ruky vystřelí zpět do labských hlubin. Na tuhle rybu jsem se dost nadřel a ikdyž to ještě není můj splněný sen musím říct, že jsem se k němu konečně přiblížil…Tímto ukončujeme krásnou, pár hodinovou návštěvu svazové vody. V tomto období pro nás nastává nová etapa našich kaprařských lovů, tak uvidíme, jak budeme úspěšní.

S pozdravem Dvořři a Roman

DSC_1365

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA